ISSHIN RYU

Pokud mluvíme o klasických samurajských disciplínách (koryū), Isshin-ryū je prastará, nesmírně slavná škola zaměřená primárně na boj s kusarigamou (srp na řetězu).
  • Založení a původ: Škola má kořeny již v 15. století a za jejího duchovního otce je považován legendární mnich/samuraj Nen Ami Jion. Do finální ucelené podoby ji však v 17. století zformoval samuraj jménem Harayuki Uemon Ujisada (známý také pod přezdívkou Tan Isshin).
  • Začlenění Shurikenjutsu: Tato škola v průběhu staletí neslyšela jen o srpu a řetězu. Jako komplexní systém bojovníka obsahovala také bōjutsu (boj s tyčí) a právě shurikenjutsu.
  • Historické splynutí: V moderní éře tato škola jako samostatná entita téměř zanikla. Její osnovy (včetně technik s čepelí) však byly kompletně absorbovány a dodnes se vyučují jako přidružená výuka (heiden) uvnitř obří tradice Shintō Musō-ryū (škola boje s krátkou tyčí jō). Shurikenjutsu se zde bralo jako doplňková taktická dovednost pro odvedení pozornosti nepřítele.
  • 1. Taktický účel: Odvedení pozornosti (Metsubushi)
    V osnovách Isshin-ryū nebylo shurikenjutsu primárně určeno k usmrcení nepřítele na dálku. Sloužilo jako taktický doplněk pro boj zblízka a na střední vzdálenost.
    • Kusarigama je zbraň vyžadující extrémní soustředění – bojovník musí roztočit řetěz, odhadnout vzdálenost a zachytit soupeřův meč.
    • Shuriken se v tomto systému používal jako metsubushi (oslepení/odvedení pozornosti). Bojovník jej vrhl na obličej nebo nekryté ruce blížícího se šermíře.
    • Moment, kdy soupeř instinktivně ucukl nebo zvedl meč k obraně před letící čepelí, poskytl uživateli kusarigamy klíčovou sekundu k tomu, aby omotal jeho meč řetězem a zneškodnil ho srpem.

    2. Typické zbraně: Bo-shuriken
  • Tyto zbraně měly nejčastěji podobu rovných, čtyřhranných nebo kulatých ocelových jehlic s jedním ostrým koncem.
  • Jejich obrovskou výhodou bylo, že se daly snadno skrýt do záhybů kimona, za opasek (obi) nebo přímo do levé ruky, která zároveň manipulovala s řetězem kusarigamy.
    3. Historická absorbce a zachování tradice
    Jak se škola vyvíjela, samostatná linie Isshin-ryū začala v období Edo čelit riziku zániku. Kolem 17. století však došlo k zásadní události: celá škola Isshin-ryū Kusarigamajutsu byla kompletně absorbována jako přidružená tradice (heiden / fuzoku budō) do osnov obří školy Shintō Musō-ryū (zaměřené primárně na boj s krátkou tyčí jō)
    Díky tomuto kroku se techniky, principy a taktické využití skrytých čepelí v kombinaci se srpem a řetězem dochovaly v nezměněné podobě až do 21. století. Pokročilí studenti Shintō Musō-ryū dodnes studují tyto komplexní kata, kde se učí pracovat s prostorem, délkou řetězu a momentem překvapení.